Přeskočit na obsah

Ekonomika Chorvatska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Chorvatska
Záhřeb je hlavním městem a finančním centrem Chorvatska.
Záhřeb je hlavním městem a finančním centrem Chorvatska.
MěnaEuro (EUR, €)
Fiskální období1. ledna – 31. prosince
Obchodní organizaceEU, EEA, WTO
Statistické údaje
Populace▼ 3 861 967 (2023 odhad)[1]
HDP
  • ▲ $96,03 mld. (nominal, 2025f)[2]
  • ▲ $196,12 mld. (PPP, 2025f)[2]
Změna HDP
  • ▲ 3,3% (2023)[3]
  • ▲ 3,8% (2024)[4]
  • ▲ 3,3% 2025 odhad[5]
HDP na obyvatele
  • ▲ $25 080 (nominal, 2025f)[2]
  • ▲ $51 220 (PPP, 2025f)[2]
Inflace (CPI) 4,0% (2024f)[5]
Míra chudoby▲ 19,3% ohroženo chudobou (2023)[6]
Pracovní síla
  • ▲ 1 707 050 (2022)[7]
  • ▲ 70,7% míra zaměstnanosti (2023)[8]
Nezaměstnanost 4,6% (září 2024)[9][10]
Zahraničí
Vývoz▲ $24,70 mld. (2023)[11]
Hlavní partneři vývozu
Dovoz▲ $42,75 mld.(2023)[11]
Hlavní partneři dovozu
Hrubý zahraniční dluh▲ €49,55 mld. (2022)[13]
Veřejné finance
Veřejný dluh 63,0% HDP (2023)[13]
Příjmy46,4% HDP (2021)[14]
Výdaje49,2% HDP (2021)[14]

Ekonomika Chorvatska je vyspělá smíšená ekonomika.[15] Je to jedna z největších ekonomik v jihovýchodní Evropě podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP).[16][17] Jde o otevřenou ekonomiku s akomodativní zahraniční politikou, která je vysoce závislá na mezinárodním obchodu v Evropě. V Chorvatsku se hospodářský rozvoj v jednotlivých krajích liší, s nejsilnějším růstem ve středním Chorvatsku a jeho finančním centru Záhřebu. Má velmi vysokou úroveň lidského rozvoje[18], nízkou úroveň příjmové nerovnosti a vysokou kvalitu života[19]. Chorvatský trh práce je trvale neefektivní, s nejednotnými obchodními standardy a neefektivní politikou v oblasti daně z příjmu právnických osob a příjmů.[20][21]

Hospodářská historie Chorvatska je úzce spjata s jeho historickým úsilím o budování státu. Jeho předindustriální ekonomika využívala geografii a přírodní zdroje země k řízení zemědělského růstu. 19. století zažilo boom stavby lodí, železnice a průmyslovou výrobu. Během 20. století vstoupilo Chorvatsko v roce 1941 do plánovaného hospodářství (se socialismem) a během druhé světové války do příkazového hospodářství. V 50. letech přišla rychlá urbanizace a v roce 1965 decentralizace, a před kolapsem Jugoslávie během devadesátých lét přišla diverzifikace ekonomiky. Chorvatská válka za nezávislost (1991–95) omezila 21–25 % válečného HDP a zanechala za sebou rozvíjející se přechodovou ekonomiku.

Moderní chorvatská ekonomika je považována za vysokopříjmovou a dominuje jí terciární sektor, který tvoří 70 % HDP. Vysoká úroveň cestovního ruchu v Chorvatsku přispívá k téměř 20 % HDP, přičemž v roce 2023 ho navštívilo celkem 20,6 milionů turistů.[22][23] Chorvatsko je rozvíjející se energetickou velmocí v regionu se strategickými investicemi do zkapalněného zemního plynu (LNG), geotermální energie a elektrických automobilů.[24][25] Podporuje regionální hospodářskou činnost prostřednictvím dopravních sítí napříč Jaderským mořem a celoevropskými koridory. Jako člen Evropské unie, eurozóny a Schengenského prostoru používá jako oficiální měnu euro (€).[26][27] Chorvatsko má dohody o volném obchodu s mnoha světovými národy a je součástí Světové obchodní organizace (2000) a EHP (2013).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Croatia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Estimate of mid-year population, households and dwellings in 2023 - Croatian Bureau of Statistics [online]. Croatian Bureau of Statistics, 8 September 2023 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Report for Selected Countries and Subjects: October 2024 [online]. International Monetary Fund. Dostupné online. 
  3. ↑ GDP Past Annual Growth Rate & IMF Forecast [online]. 18 April 2023. Dostupné online. 
  4. ↑ PRVA PROCJENA TROMJESEČNOG BRUTO DOMAĆEG PROIZVODA ZA ČETVRTO TROMJESEČJE 2024. [online]. Croatian Bureau of Statistics [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  5. ↑ a b Economic Forecast for Croatia [online]. 15 May 2024. Dostupné online. 
  6. ↑ Pokazatelji siromaštva i socijalne isključenosti u 2022.. Priopćenje. Zagreb: Državni zavod za statistiku, 28 April 2023. Dostupné online [cit. 13 April 2024]. ISSN 1334-0557. (Croatian, English) 
  7. ↑ Aktivno stanovništvo u Republici Hrvatskoj u 2022. – prosjek godine [online]. DZS [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Employment rate by sex, age group 20-64 [online]. Eurostat [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Unemployment Rate for given month (September 2024) [online]. Hzz.hr [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Unemployment by sex and age – monthly average [online]. Eurostat [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Robna razmjena Republike Hrvatske s inozemstvom u 2023. [online]. Zagreb: Državni zavod za statistiku, 29 May 2024 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (hr, en) 
  12. ↑ a b ŽDERIĆ, Boro; DREMPETIĆ, Dubravka. Robna razmjena Republike Hrvatske s inozemstvom u 2023.. Priopćenje. Zagreb: Državni zavod za statistiku, 29 May 2024. Dostupné online [cit. 29 May 2024]. ISSN 1334-0557. (Croatian, English) 
  13. ↑ a b Main macroeconomic indicators - HNB [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Euro area government deficit at 5.1% and EU at 4.7% of GDP [online]. European Commission [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ World Economic Situation and Prospects report 2019 [online]. UN [cit. 2019-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-24. 
  16. ↑ World Economic Outlook Database, October 2023 [online]. International Monetary Fund, 10 October 2023 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ WEO Database, April 2024. Report for Selected Countries and Subjects: World, European Union [online]. International Monetary Fund, 16 April 2024 [cit. 2024-04-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ Sub-national HDI - Area Database - Global Data Lab [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Croatia - Market Overview [online]. 4 December 2023 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Doing Business 2020: Croatia Country Profile [online]. 1 January 2020 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ Croatian Economy: Be Dynamic, Not Only in Tourism [online]. [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ DOLASCI I NOĆENJA DOMAĆIH I STRANIH TURISTA PO ZEMLJAMA PRIPADNOSTI ZA RAZDOBLJE SIJEČANJ - PROSINAC 2023./2022. (SVI KAPACITETI) [online]. 2023. Dostupné online. (chorvatsky) 
  23. ↑ Informacije o tijeku sezone | Business HTZ [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ Croatian island eyes green energy self-sufficiency in this decade. Reuters. 18 June 2021. Dostupné online [cit. 26 November 2021]. (anglicky) 
  25. ↑ Croatia - Renewable Energy [online]. [cit. 2021-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Nova EU direktiva: Minimalac bi mogao porasti na 4000 kuna, sindikati traže 5000 [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  27. ↑ Overview [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Ekonomika Evropy
Země Mapa Evropy
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Území s částečným
mezinárodním uznáním
Zaniklé státní struktury
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ekonomika_Chorvatska&oldid=24815759“