Ekonomika Mexika
| Ekonomika Mexika | |
|---|---|
 Mexico City, finanční centrum země | |
| Měna | Mexické peso (MXN, Mex$) |
| Fiskální období | Kalendářní rok |
| Obchodní organizace | G20, APEC, CPTPP, USMCA, OECD a WTO |
| Klasifikace země | Rozvojová země[1], nově industrializovaná země |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▲ 129 875 529 (2023 odhad)[2] |
| HDP | |
| Změna HDP |
|
| HDP na obyvatele | |
| HDP podle sektorů |
|
| Inflace (CPI) |  4,88% (2023)[4] |
| Míra chudoby | |
| Pracovní síla | |
| Pracovní síla podle sektorů |
|
| Nezaměstnanost | |
| Průměrná hrubá mzda | Mex$12 887 / $732,31 měsíčně[11] (2022) |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲ $574,1 mld. (2022)[12] |
| Hlavní partneři vývozu | |
| Dovoz | ▲ $600,7 mld. (2022)[12] |
| Hlavní partneři dovozu |
|
| Hrubý zahraniční dluh | $445,8 mld. (31. prosince 2017, odhad)[2] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 54,3% HDP (2017 odhad)[2] |
| Příjmy | 261,4 mld. (2017 odhad)[2] |
| Výdaje | 273,8 mld. (2017 odhad)[2] |
Ekonomika Mexika je rozvojová se smíšenou tržní ekonomikou.[13] V roce 2024 byla 13. největší na světě z hlediska nominálního HDP a podle parity kupní síly.[3] Od krize v roce 1994 administrativy zlepšily makroekonomické základy země. Mexiko nebylo významně ovlivněno jihoamerickou krizí v roce 2002 a po krátkém období stagnace v roce 2001 si udrželo pozitivní, i když nízké tempo růstu. Mexiko však bylo jednou z latinskoamerických zemí nejvíce postižených recesí v roce 2008, přičemž jeho hrubý domácí produkt se v ten rok snížil o více než 6 %. Mezi zeměmi OECD má Mexiko poměrně silný systém sociálního zabezpečení; sociální výdaje činily zhruba 7,5 % HDP.[14][15][16]
Mexická ekonomika si udržela vysokou makroekonomickou stabilitu a snížila inflaci a úrokové sazby na rekordně nízkou úroveň. Navzdory tomu přetrvávají značné rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem, severními a jižními státy a bohatými a chudými.[17] Mezi nevyřešené problémy patří modernizace infrastruktury, modernizace daňového systému a pracovního práva a snižování příjmové nerovnosti. Daňové příjmy, 19,6 procenta HDP v roce 2013, byly nejnižší mezi 34 zeměmi OECD.[18] Hlavním problémem, kterému Mexiko čelí, je míra chudoby a přetrvávající vysoké regionální nerovnosti. Nedostatek formalit, finanční vyloučení a korupce omezují růst produktivity. Střednědobé vyhlídky růstu byly také ovlivněny nižším podílem žen v pracovní síle a investice nebyly od roku 2015 silné.
Ekonomika zahrnuje rychle se rozvíjející moderní průmyslová odvětví a sektory služeb s rostoucím soukromým vlastnictvím. Nedávné administrativy rozšířily konkurenci v přístavech, železnicích, telekomunikacích, výrobě elektřiny, distribuci zemního plynu a na letištích, aby modernizovaly infrastrukturu. Jako exportně orientovaná ekonomika je více než 90 % mexického obchodu v rámci dohod o volném obchodu (FTA) s více než 40 zeměmi, včetně Evropské unie, Japonska, Izraele a velké části Střední a Jižní Ameriky. Nejvlivnější FTA dohoda je mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA), která vstoupila v platnost v roce 2020 a byla podepsána v roce 2018 vládami Spojených států, Kanady a Mexika. V roce 2006 představoval obchod se dvěma severními partnery Mexika téměř 90 % jeho vývozu a 55 % dovozu.[19] Nedávno Kongres schválil důležité daňové, penzijní a soudní reformy. V roce 2023 mělo Mexiko 13 společností na seznamu největších světových společností žebříčku Forbes Global 2000.[20][21]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Mexico na anglické Wikipedii.
- ↑ World Economic Outlook Database, April 2019 [online]. International Monetary Fund [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 22, 2019.
- ↑ a b c d e f g The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 26, 2021.
- ↑ a b c d e f Report for Selected Countries and Subjects: October 2024 [online]. International Monetary Fund. Dostupné online.
- ↑ Sistema de información económica, Banco de México [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 25, 2024.
- ↑ a b EL CONEVAL PRESENTA LAS ESTIMACIONES DE POBREZA MULTIDIMENSIONAL 2022 [online]. National Council for the Evaluation of Social Development Policy [cit. 2023-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Poverty headcount ratio at $6.85 a day (2017 PPP) (% of population) - Mexico [online]. World Bank [cit. 2024-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Labor force, total - Mexico [online]. INEGI [cit. 2024-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 22, 2021.
- ↑ Employment to population ratio, 15+, total (%) (national estimate) - Mexico [online]. World Bank [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 9, 2022.
- ↑ World Economic Outlook Database, April 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Employment and occupation [online]. National Institute of Statistics and Geography, January 2016 [cit. 2019-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 29, 2019.
- ↑ Home [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 17, 2023.
- ↑ a b Mexico: Economy, employment, equity, quality of life, education, health and public safety at Mexico [online]. February 10, 2024 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 7, 2023.
- ↑ MORENO-BRID, Juan Carlos; ROS, Jaime. Development and Growth in the Mexican Economy: A Historical Perspective. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-199-70785-0. S. 51.
- ↑ KENWORTHY, Lane. Do Social-Welfare Policies Reduce Poverty? A Cross-National Assessment. Social Forces. 1999, s. 1119–1139. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 10, 2013. doi:10.2307/3005973. JSTOR 3005973.
- ↑ MOLLER, Stephanie; HUBER, Evelyne; STEPHENS, John D.; BRADLEY, David; NIELSEN, François. Determinants of Relative Poverty in Advanced Capitalist Democracies. American Sociological Review. 2003, s. 22–51. doi:10.2307/3088901. JSTOR 3088901.
- ↑ Social Expenditure – Aggregated data [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 26, 2023.
- ↑ Mexico, World Bank's Country Brief [online]. [cit. 2007-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 24, 2012.
- ↑ OECD: Compare your country by tax rate 21, 2019/https://web.archive.org/web/20191221180135/https://www1.compareyourcountry.org/tax-revenues?cr=oecd&cr1=oecd&lg=en&page=0 Archivováno 21. 12. 2019 na Wayback Machine., access date December 13, 2014
- ↑ Mexico 26, 2021/https://web.archive.org/web/20210126164719/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/mexico Archivováno 26. 1. 2021 na Wayback Machine.. The World Factbook. CIA.
- ↑ TUCKER, Hank; MURPHY, Andrea. Inside The Global 2000: JPMorgan Is Again The World's Largest Company As Berkshire Hathaway Falls [online]. June 8, 2023 [cit. 2023-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 11, 2023.
- ↑ TUCKER, Hank; MURPHY, Andrea. The Full List of Forbes Global 2000 in 2023 [online]. June 8, 2023 [cit. 2023-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 3, 2023.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Mexika na Wikimedia Commons
