Křesťanskodemokratická unie
| Křesťanskodemokratická unie Německa | |
|---|---|
| Christlich Demokratische Union Deutschlands | |
 | |
| Zkratka | CDU |
| Datum založení | 26. června 1945 |
| Předseda | Friedrich Merz |
| Zakladatel | Konrad Adenauer |
| Sídlo | Klingelhöferstraße 8 10785 Berlín |
| Ideologie | křesťanská demokracie[1] konzervatismus[2] proevropanismus evropský federalismus |
| Politická pozice | středopravice[3] |
| Mezinárodní org. | Centristická demokratická internacionála Mezinárodní demokratická unie |
| Evropská strana | Evropská lidová strana |
| Politická skupina EP | Evropská lidová strana |
| Mládežnická org. | Junge Union |
| Stranické noviny | Noviny CDU (CDU – Zeitung) |
| Počet členů | 414 905 (2018)[4] |
| Barvy | černá (barva CDU/CSU) modrá (oficiální) |
| Volební výsledek | 18,9 % – CDU (Bundestag 2021) 28,5 % – CDU/CSU (Bundestag 2025) |
| Oficiální web | www.cdu.de |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Spolkový sněm[p 1] | 164/630
|
| Zemské sněmy | 523/1690
|
| Evropský parlament | 23/96
|
| Zemští premiéři | 7/16
|
| Vlajka strany | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křesťanskodemokratická unie Německa (německy: Christlich Demokratische Union Deutschlands, zkratka CDU) je největší konzervativní strana v Německu. V Bavorsku CDU činnost nevyvíjí, protože je tam tradičně nahrazována jinou stranou, Křesťansko-sociální unií Bavorska (CSU). Na spolkové úrovni ale tyto strany vystupují společně již od konce druhé světové války v koalici zvané CDU/CSU,[5] mají i společný poslanecký klub. V letech 2005–2021 a opět od roku 2025 je nejsilnější vládní stranou země.
Programové teze strany
[editovat | editovat zdroj]- Jsme odhodláni bojovat za naše základní hodnoty svobody, solidarity, spravedlnosti a křesťanský obraz člověka.
- Chceme posílit manželství a rodinu
- CDU požaduje závazné národní vzdělávací standardy pro všechny spolu s větší autonomií pro školy.
- CDU chce snížit emise skleníkových plynů v Německu do roku 2020 nejméně o 30 procent ve srovnání s rokem 1990.
- Chceme základní zákaz půjček na všech úrovních.
- Chceme zvýšit výdaje na výzkum a vývoj do roku 2015 na čtyři procenta hrubého domácího produktu.
- Evropská unie potřebuje nový smluvní základ. Kromě toho, chceme více svobody pro občany a podniky s méně byrokracií.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik strany a její vývoj
[editovat | editovat zdroj]CDU byla založena v roce 1945 jako strana německých katolíků a protestantů (dvou největších křesťanských vyznání v Německu), požadovala návrat k tradicím, hlásila se k zásadám křesťanského socialismu, liberalismu a konzervativismu. Navazovala na předválečnou katolicky zaměřenou stranu Deutsche Zentrumspartei (zkráceně Zentrum).
Původně působila pouze v Západním Německu, posléze byla vyvinuta i víceméně loutková východoněmecká část. Má poměrně širokou a dobře organizovanou základnu, zaměřuje se na dění v regionech.
První demokratické volby v SRN CDU vyhrála s 31% získaných hlasů, prvním spolkovým kancléřem se proto stal její kandidát Konrad Adenauer. Do opozice byla nucena přejít až v roce 1969, kdy byla vystřídána koalicí SPD a FDP, opět se ale vrátila roku 1982 pod vedením Helmutha Kohla, kde zůstala následujících 17 let.
Vláda Angely Merkelové (2005–2018)
[editovat | editovat zdroj]CDU v roce 2005 zvítězila ve volbách a německou kancléřkou se stala její kandidátka Angela Merkelová, z dalších parlamentních voleb (září 2009) strana vyšla opět vítězně a od 28. října 2009 vládla druhá vláda Angely Merkelové, koalice CDU/CSU a liberální FDP.[6]
Dne 15. listopadu 2010 byla Angela Merkelová stvrzena ve funkci stranické předsedkyně.[7] V září 2013 vyhrála jako volební lídryně CDU/CSU třetí parlamentní volby se ziskem 41,5 % platných hlasů.[8]
Ve volbách do spolkového sněmu v roce 2017, tj. o čtyři roky později, přivedla jako staronová kancléřka křesťanské demokraty do dalších spolkových voleb, v nichž se CDU sice umístila se ziskem 26,8 % odevzdaných hlasů a získanými 200 křesly na prvním místě (v roce 2013: 34,1%, 255 křesel), avšak s historicky nejhorším volebním výsledkem od konce druhé světové války (od 1949).[9][10][11]
Ve funkci předsedkyně CDU Angelu Merkelovou dne 7. prosince 2018 nahradila Annegret Krampová-Karrenbauerová.[12] 22. ledna 2021 ji nahradil Armin Laschet[13] a toho po neúspěšných volbách nahradil dne 22. března 2022 Friedrich Merz.[14]
Vláda Friedricha Merze (od 2025)
[editovat | editovat zdroj]CDU zvítězila ve volbách do Spolkového sněmu v roce 2025 a německým kancléřem se stal její předseda Friedrich Merz.[15]
Vnitřní struktura
[editovat | editovat zdroj]CDU je organizována ve všech německých zemích, s výjimkou Bavorska, v místních sdruženích.
Federální kongres
Federální kongres je nejvyšším orgánem CDU. Schází se nejméně jednou za dva roky, určí základních linii politiky CDU.Přijme program strany a rozhoduje o statutu a stanovách CDU.
Federální výbor
Federální výbor je druhým nejvyšším orgánem a zabývá se všemi politickými otázkami a organizačními záležitostmi.
Federální rada
Prochází rozhodnutí spolkového kongresu a federálního výboru a svolává Národní strany.
Člen CDU
Požadovaný minimální věk pro členství je 16 let. Průměrný věk členů CDU je 57 roků. Členem může být i český občan trvale žijící v Německu. Minimální příspěvek na členství v CDU je odstupňován podle hrubého příjmu a v nižších příjmových skupinách se členství rovná na pět eur měsíčně.
Politické zaměření
[editovat | editovat zdroj]
CDU klade velký důraz na regionální sféru, její členové a příznivci jsou většinou křesťansky orientovaní lidé ze všech vrstev společnosti. CDU má mnoho přidružených organizací (Mladá unie, Unie žen, Unie seniorů, Křesťansko-demokratičtí zaměstnanci, Středoněmecké sdružení, Unie středního stavu a mnoho komunálních a profesních organizací).
Přestože CDU se snaží zastávat myšlenky křesťanského učení bez užšího rozlišení na vyznání, největší vliv na ni mají katolíci. CDU je konzervativní strana, obhajuje soukromé vlastnictví a odmítá přehnané státní zásahy do ekonomiky, bojuje proti projevům komunismu a zastává křesťanské hodnoty (podporuje rodinu, odmítá potraty, podporuje církevní školství).
Na druhou stranu dlouho platila za zastánkyni sociálního státu (koncepce sociálního tržního hospodářství).
Tradičně má širokou podporu v Porýní, na venkově a v jižní části Německa.
Mládežnické organizace
[editovat | editovat zdroj]Mládežnickou organizací strany je Junge Union. Křesťanskodemokratické myšlenky také podporuje Ring Christlich-Demokratischer Studenten, která není s partají přímo institucionálně spojená, ovšem řadí se mezi její „spřízněné organizace“.
Kritika
[editovat | editovat zdroj]Na konci 20. století se strana jako celek v reakci na sekularizaci německé společnosti začala vzdalovat svým křesťanským hodnotám, pro což čelí ostré kritice ze strany katolických biskupů i poklesu podpory mezi věřícími voliči.[16]
Přehled předsedů
[editovat | editovat zdroj]
| Předseda | období |
|---|---|
| Konrad Adenauer | 1950–1966 |
| Ludwig Erhard | 1966–1967 |
| Kurt Georg Kiesinger | 1967–1971 |
| Rainer Barzel | 1971–1973 |
| Helmut Kohl | 1973–1998 |
| Wolfgang Schäuble | 1998–2000 |
| Angela Merkelová | 2000–2018 |
| Annegret Krampová-Karrenbauerová | 2018–2021 |
| Armin Laschet | 2021–2022 |
| Friedrich Merz | 2022– |
Předsedové frakce CDU/CSU v Bundestagu
[editovat | editovat zdroj]| Předseda | období |
|---|---|
| Heinrich von Brentano di Tremezzo | 1949–1955 |
| Heinrich Krone | 1955–1961 |
| Heinrich von Brentano di Tremezzo | 1961–1964 |
| Rainer Barzel | 1964–1973 |
| Karl Carstens | 1973–1976 |
| Helmut Kohl | 1976–1982 |
| Alfred Dregger | 1982–1991 |
| Wolfgang Schäuble | 1991–2000 |
| Friedrich Merz | 2000–2002 |
| Angela Merkelová | 2002–2005 |
| Volker Kauder | 2005–2018 |
| Ralph Brinkhaus | 2018–2022 |
| Friedrich Merz | 2022– |
Spolkoví kancléři z CDU
[editovat | editovat zdroj]| Německý kancléř | období |
|---|---|
| Konrad Adenauer | 1949–1963 |
| Ludwig Erhard | 1963–1966 |
| Kurt Georg Kiesinger | 1966–1969 |
| Helmut Kohl | 1982–1998 |
| Angela Merkelová | 2005–2021 |
| Friedrich Merz | 2025– |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CDU disponuje v Bundestagu 164 poslanci. Koalice CDU/CSU pak má 208 poslanců, když zbylých 44 mandátů připadá na bavorskou CSU.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NORDSIECK, Wolfram. Germany [online]. 2017. Dostupné online.
- ↑ Merkel's conservatives present election manifesto. dw.com [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOSWELL, Christina; HOUGH, Dan. Politicizing migration: opportunity or liability for the centre-right in Germany?. Journal of European Public Policy. April 2008, s. 331–48. doi:10.1080/13501760701847382.
- ↑ Oskar Niedermayer. Parteimitglieder in Deutschland: Version 2019. In: Arbeitshefte aus dem Otto-Stammer-Zentrum, Nr. 30 [online]. Berlin: Freie Universität Berlin 2019 [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dlouholetá spolupráce CDU/CSU byla nakrátko ohrožena. TÝDEN.cz. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ Archivovaná kopie. www.amo.cz [online]. [cit. 2010-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-02.
- ↑ AMO. Merkelová na sjezdu CDU: blinkr doprava, odbočit doleva. Hospodářské noviny. 2010-11-17. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ German Chancellor Angela Merkel makes a hat-trick win in 2013 Elections [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-09-2013.
- ↑ Bundestagswahl 2017: Vorläufiges Ergebnis - Der Bundeswahlleiter. www.bundeswahlleiter.de [online]. [cit. 2017-10-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ WITTROCK, Philipp. CDU nach der Wahl: Merkels Macht bröckelt. Spiegel Online. 2017-09-28. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ aev/dpa. 32,9 statt 33,0 Prozent: Falsch gerundet - Ergebnis der Union korrigiert. Spiegel Online. 2017-09-26. Dostupné online [cit. 2017-10-01].
- ↑ MALIŠOVÁ, Klára; ČTK. Německá CDU má novou předsedkyni. Ve volbě zvítězila favoritka Krampová-Karrenbauerová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-12-07 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Novým předsedou německé CDU je Armin Laschet. Může se ucházet o post kancléře. Aktuálně.cz [online]. 2021-01-16 [cit. 2025-05-07]. Dostupné online.
- ↑ SCHOLZ, Kay-Alexander, STRACK, Christoph: Friedrich Merz wird neuer CDU-Parteichef (Friedrich Merz se stane novým šéfem CDU), [1], 17. prosince 2021 (německy).
- ↑ Friedrich Merz napodruhé uspěl, Spolkový sněm ho zvolil kancléřem. Aktuálně.cz [online]. 2025-05-06 [cit. 2025-05-07]. Dostupné online.
- ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12367
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křesťanskodemokratická unie na Wikimedia Commons - (německy)oficiální stránka CDU
